James Lovelock

Sir James Lovelock, CH CBE FRS
Narození26. července 1919
Letchworth Garden City
Úmrtí26. července 2022 (ve věku 103 let)
Abbotsbury
Příčina úmrtíkomplikace
Alma materManchesterská univerzita
Strand School
London School of Hygiene & Tropical Medicine
Povoláníbiolog, chemik, vysokoškolský učitel, mytograf, ekolog, ochránce životního prostředí, autor sci-fi, biochemik, futurolog, independent scientist, autor autobiografie a vědec
Oceněníspolečník Královské společnosti (1974)
komandér Řádu britského impéria (1990)
Dr A. H. Heineken Prize for Environmental Sciences (1990)
Cena Nonino (1996)
Volvo Environment Prize (1996)
… více na Wikidatech
RodičeTom Arthur Lovelock[1][2] a Nell March[1][2]
Webwww.jameslovelock.org
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

James Ephraim Lovelock (26. července 1919, Letchworth, Hertfordshire, Anglie26. července 2022, Abbotsbury, Dorset, Anglie) byl anglický nezávislý vědec, environmentalista a futurolog. Nejvíce se proslavil jako autor teorie Gaia, která předpokládá, že Země funguje jako samoregulující se superorganismus.[3]

Lovelock získal doktorát z medicíny a svou kariéru zahájil prováděním kryoprezervačních experimentů na hlodavcích, včetně úspěšného rozmrazování zmražených vzorků. Jeho metody měly vliv na teorie kryoniky (kryokonzervace lidí).[4] Vynalezl detektor elektronového záchytu a s jeho pomocí jako první zjistil širokou přítomnost chlor-fluorované uhlovodíků v atmosféře. Při navrhování vědeckých přístrojů pro NASA navrhl teorii Gaia.

V prvním desetiletí 21. století navrhl metodu geoinženýrství, kdy mořské řasy měly spotřebovávat oxid uhličitý a snižovat jeho koncentraci. Byl otevřeným členem organizace Environmentalisté pro jadernou energii,[5] tvrdil, že za odporem proti jaderné energii stojí zájmy fosilních paliv, přičemž se odvolával na škodlivé účinky oxidu uhličitého na životní prostředí a varoval před globálním oteplováním v důsledku skleníkového efektu. Od konce 70. let 20. století byl autorem několika knih o životním prostředí založených na hypotéze Gaia.

  1. a b Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  2. a b Who's who. A & C Black. Dostupné online.
  3. BALL, P. James Lovelock reflects on Gaia's legacy. Nature. 2014. DOI 10.1038/nature.2014.15017. S2CID 125073140. 
  4. UHLÍŘ, Martin. Odchod proroka Gaii. Respekt. 2022-08-08, roč. XXXIII, čís. 32, s. 70. 
  5. Environmentalists For Nuclear Energy. www.ecolo.org [online]. [cit. 2022-07-27]. Dostupné online. 

From Wikipedia, the free encyclopedia · View on Wikipedia

Developed by Tubidy